Věcná část > Charakteristika zájmového území

Páteřním tokem území je řeka Sázava. Významnými přítoky jsou Sázavka, Závidkovický potok, Pstružný potok, Žebrákovský potok, Olešenský potok.

Sázava

Ve správním území ORP Světlá nad Sázavou má Sázava převážně přirozené přírodní koryto, koryto toku je souvisle upraveno v zástavbě Světlé nad Sázavou a Ledče nad Sázavou, další úpravy břehů jsou dílčí např. v souvislosti se stavbami jezů. Zachovalé přírodní nivy převážně zatravněné a nezastavěné umožňují přirozený rozliv bez škod na majetku. Takový charakter má úsek od ústí Olešnického potoka po Světlou nad Sázavou, od Světlé n.S. do Smrčné, od žel. zastávky Stvořidla k Ledči n.S., od Ledče n.S. k pravostrannému přítoku Baba. Úsek Smrčná – zastávka Stvořidla je rovněž přírodní, hluboké průlomové údolí nevytváří širší plochou nivu a rozliv je omezený. Z hlediska ohrožení jsou nejvýznamnější říční profily v aglomeracích Světlé nad Sázavou, Ledči nad Sázavou.

Na Sázavě jen ve velmi nepatrné míře převažují jarní a zimní povodně nad povodněmi letními. V zimním povodním období dochází k povodním obvykle v důsledku rychlého tání sněhu, tvoření ledových barier někdy i kombinací obou jevů. Letní povodně jsou způsobovány dlouhotrvajícími dešti.

Sázavka

Sázavka je pravostranným přítokem Sázavy. Od pramene k soutoku se Sázavou prochází jihozápadním směrem. Do Sázavy ústí v ř.km 144,790 ve Světlé nad Sázavou, cca 450 m nad jezem na Sázavě.

Celková plocha povodí je 132,676 km2, délka údolí je 30,65 km, délka úseku v ORP je 16,1 km, lesnatost povodí je 20 %. Nejvyšší místo v povodí je vrch u obce Čachotín výšky 592,80 m n.m., nejnižší místo (ústí do Sázavy) dosahuje výšky 387,89 m n.m.

V povodí není žádná významná nádrž, která by výrazně ovlivňovala hydrologické poměry. Jedinou nádrží je Haberský rybník v obci Bačkov, jehož retenční prostor je zanedbatelný.

Tok správním obvodu ORP protéká nebo se dotýká obcí Leština u Světlé, Sázavka. Ovesná Lhota, Druhanov, Kunemil, Služátky, Příseka.

Pstružný potok

Jedná se o levostranný přítok Sázavy ústící do Sázavy v ř.km 141,210. Trasa toku vede od vyústění do Sázavy v k.ú. Mrzkovice severním směrem (v ORP 3,8 km) k východnímu okraji města Humpolce, kde u silnice Humpolec – Vilémov začíná.

Plocha povodí je 76,490 km2, délka toku je 19,35 km, lesnatost povodí je 18 %. Nejvyšší místo v povodí na rozvodnici jihovýchodně od Humpolec dosahuje výšky 641 m n.m. Na toku je celkem sedm průtočných vodních ploch, z nichž vodohospodářsky významný je pouze rybník Kamenná trouba s plochou 19,3 ha a obsahem vody stálého nadržení 220 000 m3 a dva rybníky neprůtočné na levém břehu toku.

V celém dolním úseku od vyústění do Sázavy po rybník Kamenná trouba prochází tok (mimo úsek podél obce Dolní Město) svažitým údolím ohraničeným prudkými svahy využívaným jako louky a částečně les. Nad Kamennou troubou (již mimo ORP Světlá nad Sázavou) se údolní niva rozšiřuje, tok má malý podélný sklon s výraznými meandry a je špatně přístupný.

Žebrákovský potok

Jedná se o pravostranný přítok Sázavy v ř.km 142,570. Tok Žebrákovského potoka prochází od své pramenné oblasti u obce Vlkanov přibližně jižním směrem až k ústí do Sázavy, do které ústí v ř.km 142,63. Údolní niva má šířku do 100 m a v převážné délce toku je zatravněná. Horní polovina toku prochází lesem. V dolním úseku prochází tok podél intravilánu města Světlá nad Sázavou. Na toku jsou dvě významnější vodní nádrže – Lánský rybníka Kristiánka.

Celková plocha povodí je 13,251 km2, délka údolí je 10,4 km, lesnatost povodí je 40 %. Nejvyšší místa v povodí dosahují výšky kolem 600 m n.m., nejnižší místo (ústí do Sázavy) dosahuje výšky 385 m n.m.

Žebrákovský potok prochází nebo se dotýká intravilánu obcí Dolní Březinka a Světlá nad Sázavou. K významným plošným rozlivům dochází v lokalitě u Staré pily, kde dojde ke vzdutí o těleso komunikace. Nedochází však k většímu ohrožení zástavby.

Olešenský potok

Olešenský potok je pravostranným přítokem Sázavy, do které ústí v intravilánu města Ledeč nad Sázavou. Olešenský potok pramení v Třebetíně (555 m n m.) přitéká do města od severovýchodu.

Délka vodního toku je 13,4 km, zalesněnost 20 %. Plocha povodí je 34,5 km2. Na vodním toku je vybudováno 10 malých vodních nádrží s plochami zátopy do 0,2 ha.

Koryto Olešenského potoka v km 0,00 - 1,90 je vzpřímeno, zkapacitněno a směrově upraveno opěrnými zdmi nebo kamenným záhozem na návrhový průtok Q20 - Q5. V horním úseku je koryto vodního toku neupraveno. Při povodních voda z potoka vybřežuje do zpravidla nezastavěných částí inundačního území. Povodně se obvykle vyskytují v letním období a bývají způsobeny přívalovými srážkami. V zimním období se povodně vyskytují ojediněle při rychlém tání sněhu.