Věcná část > Charakteristika zájmového území

Z klimatického hlediska území obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou náleží do středně vlhké oblasti. Průměrný roční úhrn srážek v povodí je 691 mm.

Geologické podloží je převážně tvořeno krystalickými horninami moldanubika, kapacita vsaku do hlubších vrstev podloží je proto nízká. Pedologicky převažují hnědé půdy, typické jsou kyselé kambizemě, místy gleje a pseudogleje.

Jde o pahorkatinu hluboce rozbrázděnou údolím Sázavy a bočních přítoků. Sever území je relativně plošší vyvýšeninou dosahující 590m.n.m, střední část a jih území je tvořen členitým územím Humpolecké vrchoviny. Hydrologickou páteř území tvoří řeka Sázava od obce Smrčná hluboce zaříznutá průlomovým údolím do granitu Melechovského masivu. Z balvanitým údolím Stvořidel protéká Sázava peřejemi. Levý břeh je tvořen svahy vrchu Melechov, který dosahuje 714 m.n.m, vrcholem levobřežní části masivu je Žebrakovský kopec přesahující 600 m.n.m. Souvislé převýšení nade dnem říčního údolí je takřka 350m. Do zářezu Sázavy ústí rovněž hlubokými údolími zaklesnutá koryta říček Sázavky, Olešenského a Jestřebnického potoka zprava a levobřežních přítoků Pstružného, Meziklaského a Kouteckého potoka. Tyto toky často tvoří sklonitá povodí často vějířovitého tvaru. Jihozápad území patří do povodí Želivky. Řeka Želivka je vzduta vodárenskou nádrží Želivka – Švihov, k vodní nádrži strmě spadají západní okraje rozsochy Melechovského masivu. Nejvýznamnějším přítokem povodí Želivky je Hradišťský potok.

Z těchto charakteristik a především z místních zkušeností vyplývá obava z bleskových povodní způsobených přívalovými dešti. V povodí jinak málo vodnatých potoků způsobují přívalové deště nebezpečné povodně s vysokými materiálními škodami a ohrožením lidských životů a zdraví. Tyto povodně bývají spojeny s rozsáhlými erozními splachy zeminy. Tento typ povodní je v daném území nutno považovat za zvláště významný a nebezpečný. V minulosti došlo opakovaně k významným splachům včetně zatopení obytných aglomerací bahnem v oblasti Příseky, k bleskové povodni došlo v srpnu 28.8. 2002 na Závidkovickém potoce a v červnu 2004 na Olešenském potoce a v letech 2009 – 2012 na dalších lokalitách.

Odlišný je průběh povodní na Sázavě. Dosažení povodňových stavů na řece probíhá v delším časovém období a je možno uplatnit protipovodňová opatření v průběhu nastupující povodně. Na Sázavě nejsou velké přehradní nádrže umožňující významně zpomalit průběh povodně. Ke zpomalení nástupu povodně lze využít pouze menší vodní díla na přítocích a rybník Velké Dářko v pramenné oblasti Sázavy. Se selháním bezpečnosti rybníků na Žďársku je spojena největší povodeň na Sázavě, ke které došlo v roce 1713 a měla katastrofální důsledky. Největší známé přirozené povodně na Sázavě: 1997/362cm, 14.8.2002/380cm, 19.3.2005/345cm, 30.3.2006/408cm - vše měřeno na vodočtu ve Světlé nad Sázavou.