Věcná část > Protipovodňová opatření

Protipovodňová ochrana (protipovodňová opatření) slouží k eliminaci povodní a záplav, popřípadě k minimalizaci povodňových škod. Hlavním cílem těchto opatření je vodu za vysokých vodních stavů hromadit mimo obydlená území (např. ve vodních nádržích, nezastavěných územích atd.) a naopak ji ze zastavěných oblastí co nejrychleji odvádět.

V SO ORP Třebíč jsou protipovodňová opatření vybudována ve městě Třebíč, obci Trnava a městysu Dalešice.

V Třebíči jsou na řece Jihlavě vybudována dvě protipovodňová opatření v podobě ochranných zdí, a to Třebíč – PPO I a Třebíč – PPO II.

Město Třebíč bylo v historii povodněmi pravidelně postihováno a budovy tak byly již v minulosti stavěny včetně technických protipovodňových opatření. První oficiální projekt na vybudování veřejné protipovodňové ochrany města Třebíče vznikl již roku 1862, ale nebyl realizován z důvodu nedostatku finančních prostředků. k průlomu došlo počátkem 20. let 20. století, neboť byly cíleně regulovány oba břehy řeky Jihlavy. v úseku mezi Podklášterským a Novodvorským mostem, který byl vybudován roku 1922, tak vznikla první protipovodňová ochrana města Třebíče, která byla dimenzována na dvacetiletou vodu. Novodvorský most byl na svou dobu postaven velmi pokrokově, neboť byl osazen také mechanicky ovládanými sklápěcími vraty, která umožňovala regulaci kulminačních průtoků v korytě řeky Jihlavy při povodňových situacích.

Protipovodňová ochrana dimenzována na dvacetiletou vodu se ukázala jako nedostačující a po revoluci se opět začala řešit otázka povodňové situace města. První etapa budování dalších protipovodňových opatření byla uskutečněna na Svojsíkově náměstí. k jejímu dokončení došlo v roce 2006. Druhá etapa byla provedena v historické části města, neboť bylo třeba ochránit Židovskou čtvrť, jež byla roku 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO.

Pravý břeh řeky Jihlavy je opevněn protipovodňovou zdí, jež je dimenzována na stoletou vodu. Při projektování protipovodňové ochrany levého břehu musel být brán zřetel na ochranu kulturních památek a estetické požadavky. Výsledkem je kombinace protipovodňové zdi navržené na padesátiletou vodu a mobilního hrazení dimenzovaného na stoletou vodu. Tato etapa výstavby protipovodňových opatření byla dokončena v roce 2012.

V Trnavě je na Klapovském potoce v ř. km 6,1 vybudována suchá retenční nádrž. Na vodním toku Březinka jsou v ř. km 0,8 vybudovány dvě suché retenční nádrže. Účelem těchto poldrů je vytvoření akumulačního ochranného prostoru v povodí Klapovského potoka a Březinky nad Trnavou tak, aby byly kulminační průtoky při povodňových stavech adekvátně redukovány.

V severní části městyse Dalešice je taktéž vybudována suchá retenční nádrž, a to na bezejmenném vodním toku v ř. km 0,9. Jedná se o pevné protipovodňové opatření. Poldr Dalešice je vybaven požerákem a bezpečnostním přepadem.

Další informace: Protipovodňová opatření