SO ORP Třebíč se z geomorfologického hlediska nachází v podsoustavě Českomoravská vrchovina, přesněji na dvou celcích, a to Křížanovské vrchovině (severní část) a Jevišovické pahorkatině (jižní část).
Křížanovská vrchovina a Jevišovická pahorkatina utváří citelnou hranici mezi klimatickými oblastmi a podmiňují charakterové vlastnosti severní vrchovinné a jižní pahorkatinné oblasti. Pomezí mezi těmito dvěma rozdílnými oblastmi tvoří pomyslná spojnice města Jaroměřice nad Rokytnou a obce Rohy.
Území je typické jemně zvlněným reliéfem, který postupně klesá jihovýchodním směrem. Nejvyšším bodem je vrchol Mařenka (711 m n. m.), který leží na západní hranici SO ORP Třebíč v obci Štěměchy přibližně 14 km jihozápadním směrem od Třebíče. Nejníže položenou lokalitou je údolí vodního toku Rokytná, jež se vine po jižní hranici SO ORP Třebíč a je zároveň vyhlášeno stejnojmenným přírodním parkem.
Celá oblast SO ORP Třebíč leží ve srážkovém stínu.
Páteřní vodní tok území představuje řeka Jihlava, jež územím protéká od severozápadu k jihovýchodu a na níž jsou vybudovány dvě vodní nádrže, a to Dalešice a Mohelno. Sypaná hráz Dalešické přehrady je se svou výškou 100 m nejvyšší v České republice a druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě. Pod hrází vodního díla Dalešice je instalována přečerpávací vodní elektrárna je využívána pro výrobu elektrické energie a také jako zdroj technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany, jež je odebírána z vodní nádrže Mohelno (spodní vyrovnávací nádrž). Na území SO ORP Třebíč se nachází také mnoho vodních nádrží sloužících k rekreaci i chovu ryb, mezi nejznámější se řadí vodní nádrž Lubí a rybníky Studenecký, který je zároveň největší, dále Steklý, Opatský a Okrouhlík. SO ORP Třebíč je také protkán spoustou drobných vodních toků.
Území SO ORP Třebíč z povodňového hlediska nejvíce ovlivňují vodní toky Jihlava, Rokytná, Rouchovanka a Brtnice. Část severovýchodní hranice SO ORP Třebíč lemuje Oslava a na jihozápadě do území SO ORP Třebíč částečně zasahuje Rokytka, která se v Jaroměřicích nad Rokytnou zprava vlévá do Rokytné.
Vodní toky Jihlava, Rokytná, Rouchovanka, Brtnice a Oslava jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, jako významné vodní toky. Vodní toky jsou ve správě Povodí Moravy, s. p.
Severovýchodním směrem se nad městem Třebíč nachází Přírodní park Třebíčsko, který byl založen roku 1982 v oblasti Křižanovské vrchoviny a Jevišovické pahorkatiny. Jedná se o zákonem chráněnou lokalitu o rozloze 98 km2, jež byla vyhlášena za účelem zachování krajinného rázu a ochrany vzácných rostlin. Tato významná kulturní krajina se vyznačuje hojným výskytem lesů, remízků, luk, polí, rybníků, skalních útvarů a bludných balvanů. Vzhledem k rozmanitosti biotopů zde prospívá mnoho rostlinných druhů, přičemž ty nejvzácnější z nich, např. Koniklec velkokvětý, jsou chráněny vyhlašováním maloplošných chráněných území. Na území Přírodního parku Třebíčsko je vyhlášeno celkem pět maloplošně chráněných území, jmenovitě jsou to PP Kobylinec, PP Ptáčovský kopeček, PP Syenitové skály u Pocoucova, PP Pazderna, Památný strom Velký javor.
Mezi nejvýznamnější kulturní památky Třebíčska patří bazilika sv. Prokopa a Židovské město se hřbitovem, jež jsou zaneseny také na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Mezi další atraktivity SO ORP Třebíč se řadí mimo jiné zámky v Budišově, Jaroměřicích a Třebíči. Neopominutelnou dominantu města Třebíče představuje také radniční věž vysoká 75 m s největšími hodinami v České republice, neboť každý ze čtyř ciferníků má průměr 6,1 m. Poblíž Hrotovic se nachází také významná archeologická lokalita, a to zaniklá středověká vesnice Mstěnice.
Zdroj: Český statistický úřad