<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň na tocích

Přirozené povodně na Sázavě vyskytující se v ORP Světlá nad Sázavou jsou v převážné většině spojeny s hydrometeorologickou situací na území větší části území kraje Vysočina. Jedná se jak o letní tak o zimní povodně spojené s ledovými jevy.

Velmi pravděpodobné jsou však přívalové povodně na přítocích Sázavy a v území bez vyvinutého vodního toku.

Letní povodně

a) způsobené dlouhotrvajícím regionálními dešti

Četnost letních povodní mírně převažuje. Letní povodně  mohou nastat vlivem vydatných dešťů v převážné části povodí. Statisticky jsou nejkritičtějšími měsíce červenec a srpen. Rozhodující pro aktivizaci povodňové ochrany a SPA je nasycenost podloží a půdních vrstev a předpověď hydrometeorologické služby, intenzita (doba trvání dešťových srážek, rozsah území srážek). Následně informace o vzestupu hladin na výše položených vodočtech (např. automatický hlásič v profilu Chlístov), sledování stavu hladin přítoků (Šlapánka, Sázavka) a sledování hladiny na rozhodném vodočtu ve Světlé nad Sázavou.

Charakter těchto povodní umožňuje relativně účinné využití opatření realizovaných na začátku a v průběhu povodně (dočasné bariery, evakuace, odklizení vozidel a materiálu, odklízení splaví během nástupu povodně a podobně).

b) přívalové (bleskové) povodně na přítocích způsobené přívalovými dešti

O vzniku a rozsahu tohoto typu povodně rozhoduje především intenzita extrémního deště, doba a rozsah jeho trvání. U plošně rozsáhlejších přívalových dešťů (desítky km 2) hraje velmi významnou roli i tvar povodí a jeho svažitost. V takové situaci dochází k formování přívalové vlny, která vysokou rychlostí a velkou dynamickou silou postupuje po toku.

Příkladem byla povodeň na Olešenském potoku 10. června 2004, kdy se čelo povodňové vlny z horního toku (Hlohov) dostalo do Ledče nad Sázavou zhruba během 20-ti minut.

Účinnost povodňových opatření během takové povodně je omezená stejně jako praktické využití meteorologické výstrahy. Ta nemůže být dostatečně přesná a spolehlivá. Jediným spolehlivým způsobem snižování nebezpečí bleskových povodní je povodňová prevence především respektování záplavového území. Pokud se podaří včas přenést informaci z horního toku do ohrožené aglomerace v dolní části toku, je přednostně třeba zajistit evakuaci osob, odstranění vozidel a dalších rozměrných objektů z rozlivu. Rozhodující pro odtok přívalu je udržení průtočného profilu mostků (často poddimenzovaných, pozor na jejich zábradlí) a  kapacita regulovaných úseků toků se zástavbou v zátopě. Při ucpání mostků např. vozidly hladina může rychle a markantně přesáhnout předpokládanou úroveň zátopy. Tyto povodně obvykle přemisťují velké množství různého spláví (kmeny) a splavenin (zemina, písek, štěrk, ale i rozměrné kameny, části stavebních konstrukcí). To zvyšuje destrukční dynamický účinek, mění odtokové poměry a zvyšuje následné škody. Kromě deště mohou průběh bleskových povodní komplikovat i další projevy extrémní atmosférické situace. Na dolním toku může čelo povodňové vlny naopak překvapit obyvatele bez varování bezprostředními bouřkovými srážkami v ohroženém území.

K přívalovému dešti může dojít kdekoli na celém správním území. Zvýšené nebezpečí vzniku vodního přívalu je na všech svažitých pozemcích. Nebezpečí je zvýšeno v údolích svažitých povodí vějířovitého tvaru. Jde zejména o údolí

•Olešenského potoka s aglomerací Ledče n.S.

•Závidkovického potoka s aglomerací Světlé n.S.

•Sázavsky se zástavbou sklárny v Josefodole /Světlá n.S./ a zástavbou Světlé n. Sázavou

•Pstružného potoka s Malým mlýnkem a Mariadolem /Světlá n.S./

•Meziklaského potoka s pravobřežními chatami a osadou Smrčná/Trpišovice/

•Pavlovský potok se zástavbou v Pavlově a jednotlivými ve Vilémovicích a Ostrově

•Koutecký potok s mlýnem ve Veliké/Bojiště/

•Ředkovský potok, ohrožení mlýna a rekreačních chat

 

Pro odtokové poměry v jednotlivých obcích na malém povodí je rozhodující především skladba porostu na pozemcích, ze kterých se realizuje odtok. Příznivé jsou les a trvalé travní porosty (louky) a nepříznivé intenzivně využívané zemědělské plochy (pole).

Na polích se projevuje významně také způsob hospodaření (způsoby orby, druh plodiny apod.). Nebezpečné jsou zejména velké svažité plochy s monokulturami např. kukuřice apod., které při extrémních hydrometeorologických jevech podporují silnou erozi povrchu a vytvářejí nebezpečný tok splavenin s následkem omezení průtočnosti kanalizačních systémů a lokálním zaplavením přilehlého území.

Konkrétní lokality přívalových povodní, zejména na orné půdě, byly na základě údajů  a studií obcí zaneseny do POVIS a jsou uvedeny i v příloze plánu.

Zimní a jarní povodně

a)Způsobené rychlým táním sněhové pokrývky na větší části povodí.

Pro vznik rozsáhlé povodně je předpokladem rychlé tání velkých zásob vody ve formě sněhu nejen v území nejvyšších partií Sázavy (Žďársko) ale současnou dotací z tajícího sněhu i ve středních polohách a rozvodněním přítoků. Rozhodujícími ukazateli je zásoba vody ve sněhu, rozsah sněhové pokrývky a meteorologická předpověď-vývoj teplot.

Způsobené rychlým táním v kombinaci s deštěm. Vývoj těchto povodní je velmi obtížně odhadnutelný. Sníh má obecně velkou schopnost zadržovat dešťové srážky. Po překročení této kapacity (intenzitou dešťových srážek, vývojem teplot) může být rychle uvolněno velké množství vody. Vývoj je závislý na řadě ukazatelů a hydrologická předpověď je nespolehlivá. Odtokové poměry jsou rovněž silně ovlivněny stavem půdy (promrzlá - rozmrzlá, nasycená - nenasycená).

b)Způsobené ledovými barierami a nápěchy.

Takovéto povodně mají obvykle charakter „místních povodní“ v rozlivu nad ledovým nápěchem. Rozlivy mohou velmi rychle dosahovat kritické úrovně, případně přesahovat úrovně rozlivu Q100. Nápěchy vznikají obvykle nad jezy či prudkými zkruty řeky. Mohou vznikat i nad mostními pilíři. Tyto situace nastávají běžně na řece Sázavě, obvykle v únoru a březnu. Na menších tocích tyto jevy obvykle nenastávají. Vznik povodní způsobených ledovými jevy je ovlivněn především sílou ledu, rychlostí tání a stavem vody v toku.

Kombinace těchto podmínek může způsobit i změnu místa bariera a v rozsahu vzdutí oproti obvyklému průběhu. Utváření terénu a jeho užívání v místě vzdutí je jedním z rozhodujících faktorů závažnosti a průběhu povodně. Pohyb ledu lze někdy ovlivnit (při menších průtocích) manipulací s hladinou jezů. Uvolňování nápěchů mechanizací či trhavinami je problematické. Pokud by pohybující se ledové pole zasáhlo objekty v zátopě, je nutno, vedle zatopení, očekávat i silný destrukční účinek ledu.