Věcná část > Hlásná povodňová služba

Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu ve správním obvodu ORP Třebíč organizují povodňové orgány příslušných obcí a povodňová komise ORP Třebíč. Podílí se na ní také ostatní účastníci ochrany před povodněmi.

Zjištění jakéhokoli nebezpečí nebo výskytu povodní (v hlásných profilech i mimo ně) hlásí obce ležící ve správním obvodu ORP Třebíč na příslušný úřad obce s rozšířenou působností.

Hlásná povodňová služba plní následující úkoly:

•zabezpečuje informace povodňové komisi o stavu na vodních tocích ve správním obvodu (od povodňových komisí nebo krizových štábů obcí) podle úkolů v dokumentaci hlásné povodňové služby,

•dle pokynů předsedy (tajemníka) PK předává informace PK Kraje Vysočina, VHD Povodí Moravy, s. p., PK obcí ve svém správním obvodu a PK sousedních obcí,

•získává informace od VHD Povodí Moravy, s. p., ČHMÚ,

•informuje ostatní účastníky ochrany před povodněmi, udržuje trvalé spojení,

•udržuje a prověřuje trvalé spojení s povodňovými orgány ve svém správním obvodu, s PK Kraje Vysočina a KOPIS HZS Kraje Vysočina,

•plní úkoly dle určení předsedy PK ORP Třebíč (dbf),

•vede povodňovou knihu.

Informováním fyzických a právnických osob je ve své územní působnosti pověřen povodňový orgán příslušné obce. Pro předávání informací hlásné povodňové služby se využívá všech dostupných informačních prostředků.

Při vzniku povodně zajišťuje KOPIS HZS vyrozumění základních i ostatních složek IZS a vyrozumění povodňových orgánů, případně dalších státních orgánů a orgánů územně samosprávních celků podle povodňových plánů. Vlastníci objektů na vodních tocích (přehrady, jezy, mosty a propustky) jsou povinni hlásit správci vodního toku jakékoli události vedoucí k omezení funkce nebo průtočnosti těchto objektů a podle situace informují příslušné KOPIS HZS Kraje Vysočina i příslušný městský úřad a případně podávají návrhy na vyhlášení stupňů povodňové aktivity.

V případě, že je z důvodu povodní vyhlášen krizový stav podle zákona č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. stav nebezpečí nebo nouzový stav, funguje hlásná povodňová služba jako při vyhlášení 3. stupně povodňové aktivity. Přenos informací je směrován i na příslušné orgány krizového řízení.

K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby také hlídkovou službu.

Kontaktní údaje povodňových komisí a důležitých organizací jsou v samostatné kapitole.

Průvodce informacemi Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ

V Průvodci naleznete přehled informačních zdrojů, popis a úskalí používaných předpovědních technik, interpretaci předpovědí, nové trendy v operativní (předpovědní) hydrologii a vyhodnocení hydrologických předpovědí. Průvodce rozdělen do tří sekcí:

•Průvodce informacemi HPPS pro veřejnost

•Průvodce informacemi HPPS pro povodňové orgány

•Průvodce informacemi HPPS pro vodohospodáře

Vyhodnocení hydrologických předpovědí je v samostatné sekci. Obsahuje přehled vydaných předpovědí, jejich statistické zpracování a také povodňové zprávy z významných povodní posledních let.

•Vyhodnocení hydrologických předpovědí

•Povodňové zprávy