<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Zvláštní povodně

V územním celku ORP Světlá nad Sázavou je možný také výskyt zvláštních povodní, tj. povodní způsobených umělými vlivy. Jedná se o situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodních děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu zejména při:

•narušení tělesa vzdouvacího vodního díla,

•poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení vodních děl,

•selhání řídících systémů hradících konstrukcí,

•nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla,

Všeobecně se má za to, že potenciálním zdrojem povodňového nebezpečí jsou místa, kde je naakumulováno dostatečně velké množství vody, tedy vodní díla.  Čím větší vodní dílo a objem nádrže, tím větší riziko.

Pro účely technickobezpečnostního dohledu jsou vodní díla zařazena do I. až IV. kategorie podle výše škod v území pod vodním dílem při jeho případné havárii.

Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodních děl jsou povinni zajišťovat na těchto vodních dílech odborný technickobezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě.

Pro vodní díla I. a II. kategorie je vlastník (uživatel) nebo správce povinen zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu prostřednictvím pověřené odborné organizace, kterou je v České republice firma  Vodní díla - technickobezpečnostní dohled, a.s.

U vodních děl III. a IV. kategorie je zákonem určeno 6 dalších organizací, případně TBD provádí u děl IV. kategorie vlastník (uživatel) nebo správce sám.

Z prováděných sledování společnosti Vodní díla TBD, a.s. však vyplývá, že skutečné riziko zvláštních povodní je v nepřímé úměrnosti s kategorií vodních děl.

Vodní díla 1. a 2. kategorie jsou ve velmi dobrém technickém stavu, rovněž tak významná díla 3. kategorie (vyrovnávací nádrže, pohyblivé jezy, malé vodárenské nádrže – obvykle ve vlastnictví státních podniků Povodí), a skutečné riziko, byť lokálního významu, představují malé nádrže a rybníky zařazené do IV. kategorie a v některých případech dokonce vůbec nekategorizovaných.

K haváriím a protržením rybníků a malých nádrží dochází téměř výhradně ve spojitosti s povodní, způsobenou místním deštěm, nejčastější příčinou bývá nedostatečná kapacita bezpečnostních zařízení (přelivy), přelití hráze a jeho eroze.

Bezpečnost vodních děl řeší prováděcí vyhláška k zákonu č. 254/2001 Sb., číslo 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Vodní díla I., II. a III. kategorie mají samostatná měření a vyhodnocování dle Programu TBD a komisionální prohlídky za účasti vodoprávního úřadu v termínu 1x ročně, resp. 1x za 2 roky, resp. 1x za 4 roky.

V současné době na základě zákona č. 254/2001 Sb. řeší pověřená organizace (Vodní díla TBD a.s.) situace vzniklé poruchou (havárií) uzavíracích prvků nádrží a situace vzniklé destrukcí jednotlivých nádrží.

Metodický pokyn k technickobezpečnostnímu dohledu na nádržích IV. Kategorie je uveden v kapitole Seznam předpisů.

Ohrožení správního území ORP Světlá nad Sázavou

Sázava

Rozsáhlá vzdutí jsou pouze na horním toku Sázavy. Velké Dářko bezprostředně u prameniště řeky  a Pilská vodní nádrž mezi Polničkou a Žďárem nad Sázavou. Značná vzdálenost od řešeného území umožňuje částečné rozložení povodňové vlny a zejména určitý časový prostor pro evakuaci a ochranu budov. K poškození sypaných hrází během povodní dochází postupným odplavováním vzdušné strany hráze a nikoliv bezprostředním náhlým protržením hráze. Přesto je nebezpečí umělé povodně velmi významné.

Sázavka

Na toku nejsou průtočné rybníky, které by mohly významně ovlivnit průběh povodně. Zhoršení odtokových poměrů však může způsobit ucpání mostků (Josefodol, Světlá n.S. u APS).

Žebrakovský potok

Pod prameništěm je vybudována vodárenská nádrž Kristiánka. Při využití maximální kapacity odtokových zařízení by z nádrže odtékalo 14,5 m3/s, kapacita koryta Žebrákovského potoka je řádově do 1 m3/s.

Náhlé uvolnění vzdutých vod by způsobilo povodňovou vlnu zcela nesrovnatelnou s přirozenými průtokovými poměry toku a rozsah rozlivu by byl zcela odlišný od záplavového území přirozených povodní.  Vápenný rybník by v případě náhlého uvolnění objemu naplněného vzdutí nádrže Kristiánka pravděpodobně nevydržel povodňovou vlnu a dominovým efektem by došlo ke zhoršení průběhu povodně. Další vodní díla, která by mohla významně ovlivnit průtok na toku, nejsou. Na toku pod nádrží by došlo k ohrožení  lokality rekreačních objektů v lokalitě Waingartnerova mlýna, obytných objektů V polích a lokalitě Rozkoš, dále  obytných objektů v Dolní Březince (lokality Rozkošné údolí a Šlejferny)/vše Světlá n.S./.

Ke zhoršení odtokových poměrů při větší vodě může dojít ucpáním propustků  a mostů-křížení silniční komunikace u Vápenného rybníka, v Lokalitě Rozkoš, křížení se silnicí 150 na ústím do Sázavy/vše Světlá n.S./.

Bohušický potok

Drobný tok s průtočným Bohušickým rybníkem a zbývajícím krátkým úsekem toku v  území aglomerace Světlé nad Sázavou. Zástavba na obou březích záplavy je tvořena chatami  zahrádkářské kolonie. Kritické je zatrubnění v lokalitě Fialky v Bohušicích a křížení s ulicí Komenského ve Světlé n S..

Závidkovický potok

Kaskáda 6-ti rybníků na hlavním toku ve vztahu k zástavbě Světlé nad Sázavou před ústím toku do Sázavy (zámek, park, objekt školní jídelny a silniční komunikace) je možným nebezpečím. Nebezpečí zvyšuje havarijní stav opěrných zdí před kritickým křížením se silniční komunikací. Při vzniku dominového efektu a mohutné povodňové vlny by došlo ke stržení dřevěných lávek v parku a mohlo by dojít k vytvoření bariery např. v mostku křížení s komunikací.

Pstružný potok

Rybník Kamenná Trouba (ve správním území ORP Havlíčkův Brod) je významným vzdutím, které je v blízkosti zastavěného území Dolního Města. Případná povodňová vlna by pravděpodobně byla transformována rozlivem a průtokem mostkem pod silnicí Světlá nad Sázavou – Humpolec. Rybník v lokalitě Malý Mlýnek vzhledem ke své malé kapacitě a značné vzdálenosti od Kamenné Trouby a charakteru úseku toku (meandrující s přirozenými nivami a relativně malým spádem) by neměl mít podstatný význam. Kromě objektu mlýna v lokalitě Malý Mlýnek (Světlá n.S.) by na dolním úseku toku mohla umělá povodeň omezeně zaplavit i osadu Mariadol - Světlá n.S..

Olešenský potok

Rybníky na Třebětínsku (Středočeský kraj), lokalita Hlohov se dvěma rybníky (Číhošť), pod Zdeslavicemi rybníky, rybník u Vodákova mlýna, mohou způsobit umělou povodeň nebo zhoršit průběh přirozené povodně. Nutno je předpokládat možnost dominového efektu.