Popis území
Třebíč je město památek UNESCO, které se nachází na jihovýchodním okraji kraje Vysočina a je po Jihlavě druhým největším městem kraje. Městem protéká od západu k východu řeka Jihlava, která ho rozděluje na severní a jižní část.
Nadmořská výška se díky členitému terénu pohybuje od cca 392 m n. m. u Palečkova Mlýna až do 580 m n. m. (Velká Dubinka). Rozloha města je 57,6 km2. Převládá zemědělská půda nad lesní. Město Třebíč je zároveň obec s rozšířenou působností.
Třebíč má soustředěnou zástavbu ležící v členitém terénu, kterou prochází komunikace I. třídy č. 23. Město má 17 částí města, z nichž 10 se nachází přímo v městské zástavbě a zbylých 7 v blízkém okolí. Jsou to části: Borovina, Budíkovice, Horka-Domky, Jejkov, Nové Dvory, Nové Město, Pocoucov, Podklášteří, Ptáčov, Račerovice, Řípov, Slavice, Sokolí, Stařečka, Týn, Vnitřní Město, Zámostí (k. ú. Budíkovice, Pocoucov, Podklášteří, Ptáčov, Račerovice, Řípov, Slavice, Sokolí, Třebíč, Týn u Třebíče.
Historie města je spjata s významným benediktinským klášterem, který byl založen moravskými knížaty již roku 1101. Z roku 1277 je první písemná zpráva, ve které se hovoří o Třebíči jako o městu a o jeho obyvatelích jako o měšťanech. V 15. stol. byl dobyt klášter husitskými vojsky a následně bylo i město dobyto Matyášem Korvínem. V 19. stol. byly dva požáry, které způsobily téměř zánik města. V tomto století byl také ve městě zřízen okresní soud a okresní hejtmanství. Díky bohaté historii města se zde dochovalo mnoho cenných památek, z nichž nejvýznamnější jsou zapsány na prestižním seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO – bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a židovský hřbitov.
Město mělo k 01.01.2021 35734 obyvatel (údaj MV ČR).
